|
|
VÝZNAČNÍ
SKLADATELÉ HUDBY 16. STOLETÍ
|
>> tento sylabus v PDF
I. Franko-vlámští skladatelé
1) Kdo je to skladatel v evropské společnosti 16. století –
klerikální elita – komponující zpěvák – magister cappellae -
scientia / peritia – compositio / componere – Tinctoris : compositor,
cantor, musicus – Coclico : musici preastantissimi / musici poetici –
Praetorius : Syntagma musicum – Glareanus : Dodecachordon – Zarlino :
Le institutioni harmonice / maniera di compore – auctoritas
2) Adriaan Willaert (ca 1490 – 1562) – Paříž / Jean Mouton –
Ferrara – Uhry – Milano – Benátky 1527 – kapelnické působení – benátský
styl / benátská škola – pedagogická a skladatelská autorita – dílo –
kompoziční styl – salmi spezatti – Musica nova 1559 – světská hudba –
instrumentální hudba – následovníci
3) Jacobus Clemens non Papa (ca 1510/15- 1555/56) – Bruggy –
Hertogenbosch – „non papa“ – moteto a chanson – ultimum opus 1555 –
vztah hudby a slova – parodická technika – světská tematika / erotika –
souterliedekens – lofzangen – vrstevníci
4) Nicolas Gombert ( ca 1495 – ca 1560) – svědectví Hermanna Fincka –
Profondo Gombert – Karel V. – maestre des enffantes – kanonikus v
Tournai – cesty po Evropě – protireformace - imitační technika – Missa
Tempore paschali – Tous les regretz – fa contra mi – následovníci
5) Thomas Crequillon ( mezi 1480-1500 – 1557) – maestre de la chappelle
– zpěvák a skladatel – kanonik v Béthun – Le tiers livre de
chansons 1544 – kompoziční styl – Ung gay Berger – Missa Pis ne me peut
venir – Staatsmotete – lamentace
6) Cipriano de Rore (1515/16 – 1565) – Mecheln – Benátky –
Mnichov - Parma – pětihlasý madrigal – rytmus – harmonie – Il terzo
libro di madrigali 1548 –partitura 1577 studiosi di Contrappunti –
Missa Praeter retům seriem – Mon petit ceur – marigali chromatici –
Petrarca – O sonno - instrumentální zpracování skladeb (Galilei,
Cabezon, Gabrieli)
7) Giaches de Wert (1553 – 1596) – Flandry – Avellino – Parma –
Milano – Ferrara – Mantova – Tasso / Guarini – Tarquinia Mola –
concerto delle donne – concerto grande – musica reservata – musica
secreta – passagi, tiradi, cadenze – kompoziční styl – virtuoso raro –
předchůdce seconda prattica
8) Philippe Rogier (ca 1561 – 1596) – Atrecht – Madrid – Lope de Vega –
capella flamenca – maestro di capella – benefice – villancicos –
soggeto cavato – francouzské chansony – Missa Domine Domins noster –
Missa Ave martyr gloriosa – mše pro tři sbory
9) Philippus do Monte (1521 – 1603) – Mecheln – Neapol – Antverpy –
Madrid – Anglie – Řím – Vídeň – Praha – musicum non nostro seculo
principem - ve službách Habsburků - kompoziční styl –
madrigalová tvorba – Ronsard / chansony – duchovní tvorba – tisky
- testament – vrstevníci a žáci
10) Orlando di Lasso (1532 – 1594) – Mons – Itálie – Antverpy – Mnichov
– cesty po Evropě – celková charakteristika – moteta / madrigaly
/ chansony / mše / Magificat – Lassusstil – expresívnost vyjadřování –
chromatika – Proroctví Sibyll – Cadenze fuggite – Patrocinium musicae –
Psali poenitentiales – Hieremiae Prophetae – Lagrime di San
Pietro - vlivy, následovníci
11) závěr – charakteristika stylu čtvrté a páté generace – Nizozemci
v hudbě 16. století – pokračování (Luython, Romero, Sayve,
Sweelinck ad.)– vliv na národní školy - proměna stylu kolem 1600
Základní doporučená literatura:
- H. Besseler, Die Musik des Mittelalters und der Renaissance, Postdam 1931
- G. Reese, Music in the Renaissance, New York 1954, 1959
- H.CH. Wolf, Musik der alten Niederländer, Lipsko 1956
- H.M.Brown, Music in the Renaissance, New Jersey 1976
- L.Finscher, Die Musik des 15. und 16. Jahrhunderts, 1-2, Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Wiesbaden 1980
- I.Bossuyt, Die Kunst der Polyphonie, Zurich, Mainz 1997
- A. W. Atlas, Renaissance Music. Music in Western Europe 1400-1600, New York, London 1998
- B. Gangwere, Music History during the Renaissance Period, 1520-1550. A Documented Chronology, 2004
- N.Hrčková, Dějiny hudby. Renesance, Praha 2005
- R.Dykast : Hudba věku melancholie, Praha 2005
|
|
